Zábava a volný čas

Zažít Hlubočepy jinak 2017
Autor
14.09.2017

Zažít Hlubočepy jinak 2017

Sousedské veselí opět dorazí do ulice Hlubočepská! V sobotu 16. 9. v 13:30–22:00.
Přesná adresa: https://mapy.cz/s/1YXAO
13.30 Pouliční kavárna
13.30 Pocta cuketě
14.00 Teapack – improvizační duo
16.00 Loutkové divadlo Jiří Polehňa – Neposlušná kůzlátka
17.00 Vyhlášení výsledků soutěže Pocta cuketě
18.00 Debata o podobě zachráněného plácku za viaduktem
20.00 Cílená nejistota

Dále vás čeká: pouliční kavárna, domácí creperie, antikvariát, šperkařská dílna, dílna tušové grafitti, blešák, střelnice Růže & bonbóny, časosběrná výstava Pohled z kuchyňského okna a další…

Těšíme se na vás! Bez aut.

Pouť ke sv. Ludmile na Tetín  –  spojení historie a současnosti
Autor
11.09.2017

Pouť ke sv. Ludmile na Tetín  –  spojení historie a současnosti

Pouť ke sv. Ludmile na Tetín  –  spojení historie a současnosti 

 „Národ žije těmi ideály, kterými vznikl, těmi hodnotami, které přijal.“ 

Svatá Ludmila-Tetín a obraz malířky Bohunky Waageové-Kosmický kříž 

 

Datum: sobota 16. září 2017, sraz 8,30 hod v Srbsku na vlakovém nádraží.

Trasa:  Srbsko * * * Tetín-výstava obrazů Bohunky Waageové „Andělé“ v Kostele sv. Jana Nepomuckého (dříve Kostel sv. archanděla Michaela) * * * jeskyně Koda * * * Císařská rokle* * * Srbsko. Délka trasy cca 13-15 km.

 

 

Na úvod vysvětlení, proč právě spojení sv. Ludmily a Tetína s Bohunkou Waageovou a obrazem „Kosmický kříž“. Jednoduše by šlo říci „náhoda“. Náhoda však neexistuje. „Náhoda je nepoznaná nutnost“.

 

Po letošních Velikonocích, kdy jsem se vrátila z Bosny, mi jako první informace přišla výstava obrazů Bohunky Waageové na Tetíně s názvem „Andělé.“ Uvědomila jsem si, že Tetín je místem, kde pobývala sv. Ludmila. Pocházela ze srbské země a já se cestou z Bosny vracela z její domoviny. Neprodlené volání Tetína nešlo tedy ignorovat. O další se už postaral vystavovaný obraz „Kosmický kříž“, který jsem i po výstavě měla stále před očima a vnímala ho jako zjevení. Bohunku Waageovou jsem do této doby neznala, avšak právě díky fascinujícímu obrazu s kosmickým X jsem ji oslovila, abych za něj mohla poděkovat. Společně pak vznikla myšlenka znovu navštívit výstavu a spojit ji s poutí ke sv. Ludmile. Současně pak i s výpravou k jeskyni Koda, která se nachází nedaleko Tetína a je též známá jako „děloha“ Matky Země. Tato informace naopak fascinovala Bohunku Waageovou.

 

Spojení všech zmíněných momentů může na první pohled působit nesourodě, ale hlubším pohledem na život a odkaz sv. Ludmily dává vše smysl.  „Národ žije těmi ideály, kterými vznikl, těmi hodnotami, které přijal.“  Pouť můžeme proto vnímat jako pomyslný návrat ke kořenům křesťanství, návrat do doby, ve které se díky vlivu svaté Ludmily tvoří česká státnost a budují se její základy. Moudrá a vzdělaná Ludmila přijala během svého života křest přímo z rukou slovanského věrozvěsta Metoděje, a to spolu se svým manželem Bořivojem I. Přijetí křesťanství bylo klíčovou událostí a mělo obrovský vliv na vznik české státnosti. Svatá Ludmila je tedy právem vnímána jako naše národní patronka a nazývána „matkou České země“. Je jedním z hlavních předků českých panovníků i českých královen. Během jejího života byly položeny základy ke christianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců.

 

Tetín a jeho okolí, kde sv. Ludmila žila a také i zemřela, sehrává současně v celém ději významnou úlohu a jistě také nikoli nahodilou. Zadíváme-li se na mapu naší vlasti a zakreslíme na ní všechna poutní místa, především Mariánská, a máme-li potřebné vědomosti, objevíme, že zjevená místa rodí zázraky. Hluboko pod zemí se skrývají rozsáhlé dutiny, jeskyně, naleziště rud, léčivé horké prameny, zřídla… Proč právě nad těmito místy vyrostly kostely zasvěcené Bohu? A kdo před námi je označil a objevil? Bylo to proto, aby ony zvláštní body zemského povrchu nebyly porušeny? Aby je lidská zaslepenost nezdevastovala? Posvátná místa měla zcela jistě odvrátit člověka od pokusů ohrozit je například těžbou, protože představují životně důležité uzly – ochraňující řád dané lokality. Hledání takového místa je pak přibližováním se k Bohu.

 

Nemůže být náhoda, že na takovém místě jako je Tetín si najde své místo i obraz „Kosmický kříž“. „Najít Místo, svůj pevný bod, je nejvyšším cílem zde na Zemi“. Od počátku věků žije v člověku snaha spojovat slovo se Slovem, jev s Jevem, skutečnost se Skutečností v pevný řetězec věcí světa, v nekonečný Akord harmonie vesmíru. „Člověk nepovstal z opice, ale ze Země jako ze Snu, aby všemu na světě dal jméno“. Tím, že zobrazujeme a pojmenováváme věci a jevy, stáváme se podílníky stvoření. („Bůh má jen jedny ruce, a to jsou ty naše“.) Kosmický kříž – světelný kříž, vyjadřuje osvícení, nalezení cesty Lásky, sladění se s kosmickým řádem, protnutí hlasu lidské duše a Světla-Božího slova. Svatá Ludmila byla žena Bohem obdařená, žena vědomá, spojená se svou duší, která správné místo k životu a správnou cestu života nalézt dokázala. Poznala, že základem skutečné moci je odpor k násilí a v takovém duchu dbala na výchovu sv. Václava, který se později stává hlavním patronem Čech a Moravy a symbolem české státnosti. Zásluha sv. Ludmily pro naši zemi je obrovská. Dokázala své schopnosti a vědomosti spojit s Kristovskou energií a vytvořit tak „dílo“ neskutečně hodnotné a nadčasové, jehož ochraňující dopady pro naši zemi budeme ještě stále nalézat a uvědomovat si ho jako velké bohatství, jako silnou armádu v nebesích. Máme proto mnoho důvodů vykonat pouť právě na takové místo, jakým je Tetín a právě za takovou světicí, jakou byla sv. Ludmila. Můžeme tak oživit svojí vědomou přítomností stín někdejších zářivých barev, neboť zde stvořený a po staletí pomocí modliteb a poutí oživovaný ochranný bod také potřebuje, stejně jako lidé, stálý přísun duchovní energie („Bůh nemá jiné ruce, než ty naše“). Je to činnost člověku odpradávna přirozená, jedná se vlastně o vztah, o udržování vztahu s tím, co je pro zachování lidství a důstojnosti života nejdůležitější. Víme, že každý vztah vyžaduje pozornost a čas. To nejcennější, co si můžeme navzájem dát, je náš čas. Čas věnovaný Bohu může činit zázraky. Věnovaný čas a věnovaná pozornost umí udržet každý vztah = nikdy nekončící pevný řetězec věcí světa. Viz Kniha Genesis, Gn 1, 1-29: Tehdy Bůh řekl: „Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi“. Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej. A Bůh jim požehnal. Bůh jim řekl: „Ploďte a množte se, naplňte zem, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem i nad každým živočichem lezoucím po zemi.“ 

 

Proto během naší pouti zařadíme do programu pro zpestření malé dílčí obřadečky, které jsou nezbytným šatem našich idejí. Naše ztotožňování se s vyzařováním dané krajiny a s její mýtickou tradicí vyžaduje cítění s příjemným naladěním. To pak umožní krátký vhled všem, kdo nejsou schopni samostatně prorazit tvrdou skořepinu obalující ztracený ráj.

Z téhož důvodu pro snazší naladění se na místa, kterými budeme procházet, si každý může vzít s sebou svůj osobní kamínek a šálu či šátek (ideálně bílý), a to jako viditelný projev úcty ke sv. Ludmile – šátek je její atribut.

 

(((Pro upřesnění, biblický výraz „podmaňte si“ může budit nesouhlas, spíše by se patřilo „spolupracujte“ s ní = udržujte s ní vztah. Příroda je kniha, kterou napsal Bůh pro člověka, a každý živý tvor je písmenem této knihy. Příroda je kniha o Bohu. Země není jen naše vesmírná loď umožňující lidskou existenci. Země není jen skladištěm věcí, odkud bereme potravu, šaty a materiál na svá obydlí, země není jen bitevním polem, na kterém se odehrává náš boj o věčnou spásu. Zemi potřebujeme ještě z jednoho mnohem závažnějšího důvodu. Země je ikonou Boží, oknem do absolutna, knihou, kterou napsal Bůh. Skrze Zemi kontemplujeme Boha.)))

 

Spojení s jeskyní Koda, jakožto „dělohou“ Matky Země, je také opodstatněné. „Člověk nepovstal z opice, ale ze Země jako ze Snu“. „Bůh učinil člověka spravedlivého a dal mu ruku, aby v ní nosil duši“. Mýtoetymologické myšlení na základě pozorování vychází z toho, že duše je spojená s vlhkostí či mlžným oparem a vystupuje z těla v podobě obláčku a nejraději se zdržuje u pramenů, ve vlhkých jeskyních, případně v blízkosti Luny, odkud prší, padá mlha či sníh. Historické záznamy zmiňují setkávání kněžny Ludmily s duchovním spojencem, se kterým vedla hovory o spáse. Je to sv. Ivan, který žije ve stejnou dobu nedaleko v místě, kde později vznikla obec Svatý Jan pod Skalou a u něhož si historikové všímají označení „syn krále chorvatského“. Z dob Ivanových se mezi lidem dochovala pověst o svatém muži a zázračně změkčeném a krví zkropeném kamenu, který se nachází v prostoru jeskyně, sousedící se zdejším kostelem sv. Jana Křtitele. Podle lidové tradice pobýval sv. Ivan i poblíž osady Koda, kde za svůj příbytek mohl používat některou z okolních jeskyň. Mnohé písemnosti dokládají uctívání kamenů s otisky světců a dalších míst, jako jsou skalnaté vyvýšeniny a hory, což se shoduje s odpradávna mnichy tradovaným místem „setkávání“(„Na počátku věků slíbily kameny Bohu, že budou ku pomoci člověku“). Udržování spojení s Matkou Zemí skrze uctívání neobvyklých kamenů nemůžeme tedy vnímat jako prázdný pohanský zvyk, ale jako vědomé konání osvíceného člověka, které je nezbytnou součástí přežití, což je doloženo i teologicky: „Moje spása a moje proměna je vázána nejen na spásu ostatních lidí, ale také na proměnu živočichů, rostlin a minerálů, na jejich začlenění do Božího království, což vše závisí na mém vlastním tvůrčím úsilí“(otec Tomáš Špidlík, kardinál, teolog nerozdělené církve – starec, patřící k nejvýraznějším osobnostem našeho národa 20. století).

 

 

V návaznosti na zmínku o „děloze“ Matky Země a kosmickém kříži vyvstává další spojitost. Z historických pramenů se dozvídáme, že sv. Ludmila byla původně pohřbena na Tetíně. Na témže místě byl ve stejnou dobu vybudován chrám sv. Michaela archanděla, který zde stojí dodnes; má pouze nové zasvěcení, a to sv. Janu Nepomuckému. Roku 925 nechává kníže Václav přenést ostatky sv. Ludmily do svatojiřské baziliky na Pražském hradě. Z tohoto chrámu se dochoval původní tympanon, který nese nápis: „IN GREMIO MATRIS RESIDET SAPIENTIA PATRIS“ (V klíně Matky zůstává Moudrost Otcova). Víme-li, že sv. Jiří je pozemská forma archanděla Michaela, nemůže být náhoda, že místem trvalého odpočinku sv. Ludmily je právě tento chrám, neboť sv. Jiří je světec často spojovaný s kultem plodnosti a současně také s písmenem X, které se pojí se slovem LUX a je chápáno jako „světelný kříž“, jako znak pravého osvícení, jako „světlo“. Rozložením slova LUX na řecká písmena lze celé slovo shrnout pod jediné písmeno, a to právě X, o němž Ezechiel říká, že se jím označovala čela duchovně osvícených jedinců, těch, kteří „vzdychali a sténali“ pro Jeruzalém. Rovněž archanděl Michael bývá historiky často zahrnut pod kódové písmeno X, jakožto „živoucí obraz Boha“, jako ochránce žen, který nakonec draka porazí. Stejně tak je písmeno X spojováno se světcem, který první potkal Ježíše a znamená pravé osvícení, znamená skutečný symbol čistoty a „světla“.

Zajímavé je také spojení s druhým, ještě starším tetínským svatostánkem, s kostelem sv. Kateřiny, který kněžnu Ludmilu pamatuje. Zkoumáním původního keltského názvosloví bylo objeveno, že „tewynn“ znamenalo „čistý“. Kateřina – katharsis = očištění. Svatoivanské legendy zmiňují kněžnu Ludmilu coby manželku knížete Bořivoje také jako Lidmilu. Jméno Lidmila pak nabízí význam, že je lidu milá, lidem (národem) milovaná, což také značí „čistotu“ neboli svatost. Nabízí se proto ve spojení s Tetínem i domněnka, že bájná Teta může souviset s výrazem „thuatha“, kterým se označoval lid, národ, přičemž Teta a historicky doložená Ludmila mohou být jen dvě různé podoby mocné světice Kateřiny.

 

Přijměte tedy pozvání na pouť s tím, že nejde jen o sdělování již řečených informací o významu a posvátnosti místa tolik známého a vtisknutého již navždy do paměti krajiny a zasunutého pevně do paměti národa, ale také o jeho společné procítění duchovním zrakem a vnitřním sluchem. Budeme se snažit, abychom v přímém kontaktu s místem nebyli pouhými turisty, ale vědomě se pohybujícími bytostmi, které skrze vyladění svých srdcí a duší pocítí sepětí s místem a s jeho energií a sami se tak můžeme stát nositeli Světla, které zde po dlouhé věky mocně vyzařuje a podněcuje člověka ke směřování k vyšším životním hodnotám a ideálům. Větě „Národ žije těmi ideály, kterými vznikl a těmi hodnotami, které přijal“ můžeme dát každý svým dílem impulz živosti. Právě ony ideály jsou živoucí síly naší budoucnosti, které posvátné místo Tetín v sobě koncentruje a motivuje nás hledat spirituální bohatství naší země. Proto působí jako orientační bod v prostoru a čase, umí probudit touhu pohlédnout výš, nad obzor všedního dne, umí dát odvahu a hlubší smysl životu. Proto se k tak posvátnému místu zcela přirozeně pojí významně svítící maják české historie sv. Václav – stále živoucí symbol naděje a víry ve vítězství, který pozvedá naši pozornost od pozemského k Božskému, od sebestřednosti k jednotě a poodhaluje svět pravdy, lásky a věčnosti. Skrývá v sobě esenci vznešenosti, podněcuje, abychom i my ji dokázali vnést do svých srdcí a utvořili si tak vlastní niterní linie, které převádějí odkaz minulosti skrze naše cítění dále pro naše potomky.

 

 

Na společné setkání se těší

Anežka Dukátová

t. 721 828 662

 

ZVÍŘÁTKOVÉ VÁNOCE – akce v ZOOkoutku v Malé Chuchli
Autor
09.08.2017

ZVÍŘÁTKOVÉ VÁNOCE – akce v ZOOkoutku v Malé Chuchli

Neděle 17. prosince od 14 hodin v zookoutku v Malé Chuchli: ZVÍŘÁTKOVÉ VÁNOCE 🎄

Před nejkrásnějšími svátky roku nasajte jejich atmosféru v zookoutku, který ani v zimě neusíná, natož aby spal před vánoční nadílkou! Stejně jako předchozí rok se vám i letos otevřou brány do výběhů a budete mít příležitost předat zvěři malý dárek, třeba ve formě jablíčka.

Více info na letáčku a zde – https://www.facebook.com/LesyhlmPrahy/?fref=ts

SVATOHUBERTSKÉ TROUBENÍ – akce v zookoutku v Malé Chuchli
Autor
09.08.2017

SVATOHUBERTSKÉ TROUBENÍ – akce v zookoutku v Malé Chuchli

Sobota 4. listopadu od 14 hodin v ZOOkoutku v Malé Chuchli: SVATOHUBERTSKÉ TROUBENÍ 📯

Poslední podzimní tanec padajícího listí loučícího se se stromy v chuchelském háji dokreslí zvuky lesnic a borlic. Přijďte si poslechnout působivé znělky, signály a skladby, které jsou nedílnou součástí českého lesnictví a myslivosti.

Více info na letáčku a zde – https://www.facebook.com/LesyhlmPrahy/?fref=ts

TO JSEM Z TOHO JELEN – akce v zookoutku v Malé Chuchli
Autor
09.08.2017

TO JSEM Z TOHO JELEN – akce v zookoutku v Malé Chuchli

Sobota 16. září od 14 hodin v zookoutku v Malé Chuchli : TO JSEM Z TOHO JELEN 🦌

Program pro malé i velké, s nímž proniknete do života jelení zvěře. Poslechnete si jejich mocné troubení, seznámíte se s jejich příbuznými a na vlastní kůži si otestujete, jak těžká je ozdoba, kterou celý den hrdě nosí na hlavě.

Součástí programu jsou i křtiny našeho nového rysího obyvatele. Už jste pro některé jméno hlasovali? http://www.lhmp.cz/…/anketa-do-chuchelskeho-zookoutku-se-v…/

Více info na letáčku a zde – https://www.facebook.com/LesyhlmPrahy/?fref=ts

 

BARRANDOV – SPLNĚNÝ SEN – vlativědná vycházka
Autor
26.07.2017

BARRANDOV – SPLNĚNÝ SEN – vlativědná vycházka

5. 8. / so BARRANDOV – SPLNĚNÝ SEN. O splněném snu Václava Maria Havla i o architektech Maxi Urbanovi a Vladimíru Grégrovi, kteří pomáhali tento sen naplňovat, si budeme povídat mezi unikátními vilami na skalnatém ostrohu nad Vltavou. Začátek akce v 16:00 na zastávce autobusu č. 105 „Filmové ateliéry“ (jede od stanice metra B „Smíchovské nádraží“), (upozorňujeme, že malý autobus jezdí v delších intervalech a prosíme o včasný příchod na vycházku). Cena 120/80 Kč  Mgr. Stanislava Micková

Zdroj : http://www.praguecitytourism.cz/cs/nase-cinnost/prazska-vlastiveda/program-10647

Vyhledávání